Tak jsme přežili konec světa...
Nedávno jsem v jistém nejmenovaném časopise četl příběh manželů, kteří utratili celé své jmění, vybrali úspory, rozvázali pracovní poměr, prodali dům a veškerý majetek, a smíření s osudem vystoupili na nejvyšší kopec v okolí, aby sledovali apokalypsu pod sebou. Když se až do půlnoci 21.12. nic nedělo, šli domů spát. Ráno si pak začali hledat práci… Nějaký Američan si pro změnu vykopal v zahradě svého domu v pětimetrové hloubce kompletně zařízený betonový kryt a nakoupil zásoby potravin a balené vody na pět let dopředu…. Ještě, že Češi nepřišli o svůj smysl pro humor, neprodali ho do zahraničí ani nenechali rozkrást a prohospodařit, jako to dokázali s národním majetkem…
20.12. jsme si připíjeli s rodinou na advent a na zdraví, a já jsem pronesl cosi jako „Tak holky sbohem, uvidíme se zase tam někde nahoře“, a moje žena se nasupila, že o takových věcech se nežertuje, a zakázala si o konci světa jakékoli zmínky. Dokonce vypínala rádio i televizi, když reportéři na toto téma vysílali reportáže ze světa i z domova. No- já na to ani na chvíli nevěřil, tak jsem se docela dobře bavil a žasl, jak lidi mohou blbnout, hloupnout a nechat se manipuloval nějakými šílenci. Možná, že tady je vysvětlení tolik po staletí zakořeněného náboženství, nebo fanatismu Němců za druhé světové války, kdy tento kulturní a inteligentní národ uvěřil partě zločinců a konal neuvěřitelné lotroviny po celé Evropě. Snad i jihočeští studenti jsou kýmsi zmanipulovaní a protestují proti něčemu, co znají pouze z doslechu…
A tak se kloním k názoru, který jsem také kdesi zaslechl, že totiž nejde o fyzický konec světa, ale o nástup nové éry. Lidstvo je sice nepoučitelné, jak to dokazuje v mnoha příkladech, ale dvě krize za sebou by je mohly konečně donutit k omezení chamtivosti, plýtvání, drancování přírody, bezohlednosti a sobectví. Přestaňme si podrážet nohy, donášet a žalovat nadřízeným, zbaběle šikanovat slabší, vydělávat podvody a zlodějnami, podřizovat veškeré jednání finančním prospěchem a začněme držet trochu víc při sobě. Už pověst o prutech Svatoplukových český lid nabádala a varovala, i když bez valného efektu. Novou éru bych nazval jakýmsi novoročním předsevzetím. Předsevzetí do Nového roku sice nikdy nedodržím, mnohé skutky, které jsem si předsevzal, ani splnitelné nejsou, protože jsou závislé na jiných (například předsevzetí, že po patnácti letech od napsání knihy ji konečně vydám), a pivo mi stále chutná, na zušlěchtění postavy jsem líný a koneckonců ve svém věku mám nárok na trochu pohodlí a lenošení….ale rád bych se omluvil lidem, kterým jsem nechtěně ublížil a rád bych odpustil těm, kteří ublížili mně. Nesnáším dobře pocit, že mě někdo nemá rád, zvláště, je-li to člověk, kterého obdivuji. Několik takových lidí ve svém okolí mám a hledám způsob, jak se k nim po letech či měsících znovu přiblížit. Já vím, to přátelství by nikdy už nebylo jako předtím, ale alespoň by nebylo nepřátelství. A říká se cosi o vstupování do stejné řeky…kromě toho jsem za ztracené přátelství našel jiné, upřímné, krásné a snad lepší, než ta předešlá. Jen jednu vadu má, a to, že je na dálku ….ale stejně….
Přeji všem stálým čtenářům mých stránek i náhodným blogerům, kteří sem zabloudí, krásný a úspěšný Nový rok 2013, hodně zdraví, pohody, spokojenosti a lásky- bez té je svět šedý a nudný!
Pavel Kopáček
Až budu tátou
„Až budu tátou, tak tady všechny ty lesy vykácím!“, hudroval sedmiletý Pavlík, když celý utrmácený v letním horku musel s rodiči a strýcem sbírat malinké lesní jahody. Strejda z nich potom doma udělá báječnou jahodovou pěnu, po které se Pavlík může utlouci, ale když je má sbírat...a když ono to trvá tak dlouho! A slunce nemilosrdně pálí, Pavlíkovi se lepí žízní jazyk na patro... A doma zahálí elektrický vláček, který doopravdy svítí a houká, a ve vilce přes ulici čeká Standa Hořejšů, s kterým se tak nádherně hraje na cirkus! A na loupežníky a partyzány! Pavlík hlasitě reptá, až ho maminka musí napomínat. „Když nebudeš sbírat, strejda ti pak z té dobré pěny nedá ani líznout!“ To zabralo. A tak Pavlík urputně rve ty protivné mrňavé červené kuličky (a polovinu jich přitom sní..) Dospělí se na sebe po straně culí. Pavlíkův výrok o pokácených lesích ještě po letech bude bavit společnost...
Pavel Kopáček
Slunce, voda, vzduch, léto....
Jsme u moře už třetí den. Počasí nám přeje, azurové nebe je bez mráčku a voda báječně teplá. Sedíme ve vodě na mělčině u pláže a necháváme se přelévat vlnami, které s železnou pravidelností dorážejí na pobřeží. Nad starobylým přístavním městem se na vysoké skále tyčí kamenná pevnost ze šestnáctého století, prý na obranu před piráty. Pozorujeme obrovské lodě v dálce na obzoru a obdivujeme odvážlivce, kteří se nechávají táhnout motorovým člunem, takže padák, který mají upevněný na těle je vynese vysoko do zářivého nebe nad zátokou.
Pavel Kopáček
Léto budiž pochváleno - Letní povídka
Prožíváme prázdninové období celou duší devíti let, lítáme po rozpáleném městě, lížeme zmrzlinu, kornout za korunu šedesát, velkou za dvě dvacet, prolézáme s kamarády stráně za městem nebo smáčíme nohy v kašně v parku, někdy taky s kamarádem Jardou pácháme bombové útoky pomocí skleničky s práškem do pečiva a trochou vody....a ve středu a v neděli chodíme se sestrou Ankou na pohádky do kina na odpolední promítání pro děti.
Pavel Kopáček
Pro strach má mít člověk uděláno
Na kostele odbila půlnoc. Ulice byla tmavá, chuchvalce mlhy se převalovaly nízko nad zemí, jen místy chabě svítily ostrůvky bledého světla pouličních lamp, matně pronikaly mlhou a tvořily osamělé kruhy kolem stožárů. Smutné holé větve stromů připomínaly pařáty kostlivce. Klapot mých kroků se hlasitě nesl tichým prostorem. Chvílemi jsem měl nepříjemný pocit, jako kdybych za sebou slyšel ještě jedny kroky. Zastavil jsem se a kroky ztichly. Když jsem ale po krátké chvíli pokračoval v chůzi, ozvaly se znovu. Mimoděk jsem zrychlil, kroky též, znovu jsem se zastavil , kroky ustaly. Teprve později jsem si uvědomil, že se to zvuk mých vlastních kroků odráží od stěn okolních ztichlých a tmavých domů, zdvojil se a děsil osamělého nočního chodce. Oddychl jsem si úlevou a zasmál vlastní naivitě. Jsem já to ale blbec...
Pavel Kopáček
Na pohřbu
Přestože byl krásný letní den, slunce jásavě barvilo červeň střech domů v Hřbitovní ulici, i zeleň, obklopující náhrobky městského hřbitova, bylo zde smutno. Hloučky pozůstalých spolupracovníků a přátel muže, který se dnes loučí s tímto světem, aby navěky odpočíval v tom druhém, záhadném a podivném, z kterého se ještě nikdy nikdo nevrátil, postávaly na asfaltovém prostranství před širokým schodištěm, vedoucím do obřadní síně. Zahlédl jsem mezi davem několik známých hlav, s trochou obtíží jsem se prodral zástupem lidí a poplácal po zádech kamaráda Mirka: „Tebe taky je vidět jenom na pohřbech! Co pořád děláš?“ Přítel zamžoural za silnými skly brýlí. „Jé, to jsi ty? Tebe bych tady nečekal! To víš, důchodce, já jinak nikam nechodím, abych chodil do hospody jako zamlada, na to mi důchod nestačí...a co ty? Pořád chodíš topit? Cože- promiň, já už taky blbě slyším...tak ty už seš taky v důchodu? To to letí, to to letí...ale vůbec na to nevypadáš..“
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Ukrajině nastává „nejtemnější hodina“. Začíná mluvit o jednání s Rusy
Premium Ukrajinské armádě se stále nedaří stabilizovat situaci na frontě a nálada v Kyjevě je čím dál...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
Už žádné pálení triček. V Evropě se těch nenošených vyhodí až 32 milionů
Neprodaná zcela nová trička nebo mikiny často končí na skládkách. Výrobce uložení na skládce vyjde...
Rusko je ničivá síla, nespokojí se jen s částí Ukrajiny, myslí si Pavel
Rusko nám bude škodit a nespokojí se s tím, že získá jen část Ukrajiny, je přesvědčen český...
KOMENTÁŘ: Evropa udělala osudovou chybu. Migrace je druh nevojenské expanze
Premium Věcně nesmyslnou teorií multikulturalismu Evropa rozpoutala migrační vlnu, která starý kontinent...
Polsko tíží migrační tlak z Běloruska. Na hranici si vybuduje opevnění
Polsko vybuduje opevnění na své hranici s Běloruskem, aby čelilo migračnímu tlaku, který podle něj...
Prodej byt 4+1, 83m2, Jirkov
U Dubu, Jirkov, okres Chomutov
2 100 000 Kč
- Počet článků 218
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 764x