Dopis pro mou ženu

14. 07. 2010 6:30:07
Moje milá, Ta orchidej, kterou nesu z obchodu a kterou opatruji jako svátost, ta je pro Tebe. Je to květina, která se hodí k Tvému jménu, k Tvému egu, k Tvému znamení zvěrokruhu a k mé lásce.

Já vím, že v dnešní citově degenerované době se to příliš nenosí, ale čert vezmi dobu! Rád zůstanu staromódní, podivínský, směšný, ale normální, a rozhodně vůbec ne in.

Sedím a dívám se na tu rostlinu, jak hýří jemnými barvami, jak temně fialová se snoubí s jásavě žlutou, protkanou rudými nitkami jako cévkami životodárné krve.

Obdivuji práci květinářky, která vykouzlila z obyčejné kytky tuhle nebeskou krásu pomocí snítky asparágusu a větvičky s bílými kuličkami, svou svěží něhou překonávající mé představy..

Jsem Ti dlužen příliš mnoho, než abych byl schopen splatit aspoň díleček toho, co jsi pro mne vykonala a stále vykonáváš. Nejsem žádný ideál ženských snů, moc krásy jsem nepobral, do výšky jsem nenarostl, penězům se ke mně nikdy moc nechtělo a lev salónů rozhodně nejsem. Přesto jsi si mne zvolila za svého životního partnera a už přes dvě desítky let jsi mou laskavou a milující ženou, matkou mých dětí a tvůrkyní útulného domova. Přes všechny nástrahy a nepřízně osudu jsi věrně a oddaně stála při mně a dodnes stojíš – a já pevně věřím, že budeš stát i v dalších letech, přestože máme už své roky a leccos nejde jako dřív.

Jsem Ti nesmírně vděčný a protože nejsem schopen dát to najevo materiálně- nemohu Ti koupit dům, auto nebo zájezd na exotické ostrovy – přijmi alespoň tuto květinu jako poděkování. Přestože jsem jen obyčejný muž s mužskými nectnostmi, mám rád pivo a v určitých chvílích bych možná byl schopen i zrady, zvláště když se okolo mne pohybují nádherné mladé a příjemné ženy, ale vždy se včas vzpamatuji z těchto chvilkových zmatků, protože jsem si vědom výčitek svědomí, které by mne po takovém úletu do smrti pronásledovaly. Vždy, když přijdu k Tobě domů do našeho útulného bytečku, uvědomím si, že ač ony dívky jsou třeba mladší a krásnější, Ty jsi jen jedna jediná a že mám rád jen Tebe, s Tebou jsem šťastný, i když nejsi někdy v nejlepší náladě a občas se na mne i mračíš. Vždycky dříve nebo později se mráčky rozplynou a opět jsi mou milou a obětavou ženou.

A tak přijmi tuto květinu jako vyjádření mé hluboké lásky a oddanosti, mého obdivu a citu, který ani po letech neztrácí na síle. Přestože máme na celou řadu věcí a jevů odlišné názory a vkus, stejně se máme rádi, diskutujeme, občas dokonce zvýšíme hlas, ale pak se vždy zase život vrátí do starých kolejí, protože láska je silnější, než rozpory. Ostatně se říká, že protiklady se přitahují...

Dej tu květinku do vody, ať Ti vydrží co nejdéle, jako moje láska, vděčnost a cit.

Tvůj Pavel

Autor: Pavel Kopáček | středa 14.7.2010 6:30 | karma článku: 38.77 | přečteno: 8119x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Poezie a próza

David Snítilý

Hokejový táta (povídka)

Kouknu na led a vidím Jágra. Druhého, třetího a čtvrtého v brankářské výstroji. A proti němu s pukem na hokejce startuje Hašek. Je tu taky Plekanec, Pastrňák, Giroux, Ovechkin. A v těch dětských dresech možná budoucí hokejisté.

15.1.2019 v 19:14 | Karma článku: 8.59 | Přečteno: 160 | Diskuse

Marek Ryšánek

Kde hledat Boha? V zástupu bezvýznamných.

jsou za námi vánoce a svátek tří králů. Četli jsme v evangelijních oddílech o tom, jak je už od počátku evangelia ukázáno, že v Ježíši z Nazareta se děje už od počátku něco mimořádného.

15.1.2019 v 19:07 | Karma článku: 10.33 | Přečteno: 172 | Diskuse

Pavel Hewlit

Něco o básničkách, básnících a starých časech (pro paní Mirku P.)

Bavili jsme se s paní Mirkou o jiných časech, o básních, o upřímnosti, o tom, jak si lidé stěžují, jak neposlouchají, a když poslouchají, tak jen aby třeba pak nadávali a stěžovali si ještě víc. A mě napadlo tohle:

15.1.2019 v 10:27 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 291 | Diskuse

Tomáš Kubín

Dárek pro maminku (vánoční variace na známé téma)

Z dálky slyším zvon z kostela. Ještě naposledy zkontroluji správnou polohu dárku a rozsvítím svíčky. Ta posvátná krása mi do očí vehnala slzy. Po špičkách dojdu ke dveřím maminčina pokoje...

14.1.2019 v 23:43 | Karma článku: 8.41 | Přečteno: 256 |

Pavel Kalabis

Zavilý nepřítel - zbytečný člověk

Žijí mezi námi a škodí, seč jim síly stačí. Výsledky voleb jim nevoní a usilovná práce také ne. Proto škodí a dělají to potměšile. Však poznáte je snadno - podle skutků jejich. Žádné strachy, lidé, čtěte!

14.1.2019 v 20:22 | Karma článku: 20.43 | Přečteno: 590 | Diskuse
Počet článků 218 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 763
Bývalý hudebník, zpěvák a textař,nyní amatérský literát (dvě ocenění v literárních soutěžích).Zveřejněná kniha může být chápána jako nabídka nakladatelům, pokud čtou tento blog. Více informací na http://profil.lide.cz/160Pavel/profil/

Najdete na iDNES.cz