Krvavá řež
Konečně se kurýr Čenda vrátil se zprávou, že generálmajor leží s horečkou v posteli, pije čaj a maminka mu dává na čelo obklady. To byla rána. Generál Lojza tedy bude muset vést bitvu sám…
Vojsko, které představuji já a Venca, ještě naposledy kontroluje výzbroj. Co se mě týká, mám přes teplákovou soupravu přepásaný skautský kožený opasek po dědečkovi s krásnou kovovou sponou s liliemi, za ním mám zasunutý dřevěný meč a v ruce svírám zbraň nejstrašnější – prak, zvaný též kaťan. Venca se pyšní lukem, vyrobeným z větve olše od potoka, ohnuté do oblouku nataženým provázkem, a protože jsme v celém okolí nenašli rovný prut, má šípy poněkud ohnuté, ale to neovlivňuje hrozivý výraz v nesmiřitelných bojových očích neohroženého vojska. Generál Lojza, který za opaskem hrdě nosí zrezivělou pistoli z druhé světové války s vymontovaným mechanismem, znovu zdvihá prapor. „Na něěě!“ A neprorazitelný pancíř z bedýnek od jablek otevře svá pancéřovaná vrata a vojsko v bojovém šiku s nadšeným pokřikem vybíhá ven. Nedbaje na překážky probíhá sadem, s bojovým pokřikem přelézá nízkou zídku, oddělující sad od lesíka, za kterým už blýská hladinou ve slunci rybník. Zarazili jsme se. Nikdo tu není. „To není žádná hra!“ protáhl zklamaně Venca, „když už jsme cvičená armáda, chybí nepřítel!“
Prolezli jsme všechny úkryty, křoví a opuštěné seníky v okolí, ale nikoho jsme nenašli. Nemáme zajatce ani padlé, to je otrava! „Víte co?“ povídá Venca, „ půjdem do vsi, někoho z nich tam načapáme a zbijem!“ „Nikdo se mlátit nebude! Jsme vojáci, ne barbaři!“ rozhodl generál Lojza. „Ale výzkumnou výpravu? To by šlo!“ Sesedli jsme se do kruhu a Čenda vytáhl krabičku vyklepaných cigaret Zapálili jsme si a v představách bafáme kalumet, sedíme v prérii a jsme vyslanci Komančů. Generál se změnil v náčelníka a my v kmenové válečníky. Slunce už zašlo za lesík, ze hřiště bylo slyšet pokřikování fotbalistů, kteří tam trénovali na nedělní zápas okresního přeboru, byl krásný teplý letní podvečer. Cítil jsem odpornou pachuť tabáku na jazyku a bylo mi trochu špatně, polil mě studený pot. Ale jsem bojovník, nedám na sobě nic znát! Teď jsem však bojoval nikoli s nepřítelem, ale s nutkáním na zvracení…Konečně to přešlo, i když mi ani teď moc dobře nebylo…
Po poradě se bojovníci Komančů vydali do nepřátelského ležení. „HA! Koho to vidím!“ zvolal náčelník Veliké oko, když jsme se podle zdí proplížili na náves. Nepřátelský bojovník Mirek tam kopal do míče, trefoval se do branky, umístěné mezi hromádkou starých kabátů a odstavenou sekačkou, kterou tu kdosi nechal. „Kde jste byli vy zbabělci!? Vyhráli jsme bez jediného mrtvého, to není žádná hra!“ chytil ho Lojza za klopy. „Chtěli jsme!“ bránil se Mirek, „jenže Pepa zůstal po škole, Ondra musel jet s babičkou do Liberce k strejdovi a Martina nepustil táta ven, musel posekat trávu a podojit…a tak sám proti přesile, to nemělo cenu!“
A tak jsme se změnili z Indiánů na normální kluky a postavili na návsi dvě branky, hráli jsme fotbal. Pod nohama se nám pletla Brázdovic fenka Doubrava, po návsi přesupěl traktor a ochladilo se. Popadli jsme zbraně a svršky, hozené na hromadě u vrat stodoly, a šli domů. Dneska se neválčí, musíme ještě napsat úkoly a naučit se nové příklady z matematiky. Ach jo, to je otrava. A jaká to mohla být pěkná bitva!
Pavel Kopáček
Až budu tátou
„Až budu tátou, tak tady všechny ty lesy vykácím!“, hudroval sedmiletý Pavlík, když celý utrmácený v letním horku musel s rodiči a strýcem sbírat malinké lesní jahody. Strejda z nich potom doma udělá báječnou jahodovou pěnu, po které se Pavlík může utlouci, ale když je má sbírat...a když ono to trvá tak dlouho! A slunce nemilosrdně pálí, Pavlíkovi se lepí žízní jazyk na patro... A doma zahálí elektrický vláček, který doopravdy svítí a houká, a ve vilce přes ulici čeká Standa Hořejšů, s kterým se tak nádherně hraje na cirkus! A na loupežníky a partyzány! Pavlík hlasitě reptá, až ho maminka musí napomínat. „Když nebudeš sbírat, strejda ti pak z té dobré pěny nedá ani líznout!“ To zabralo. A tak Pavlík urputně rve ty protivné mrňavé červené kuličky (a polovinu jich přitom sní..) Dospělí se na sebe po straně culí. Pavlíkův výrok o pokácených lesích ještě po letech bude bavit společnost...
Pavel Kopáček
Slunce, voda, vzduch, léto....
Jsme u moře už třetí den. Počasí nám přeje, azurové nebe je bez mráčku a voda báječně teplá. Sedíme ve vodě na mělčině u pláže a necháváme se přelévat vlnami, které s železnou pravidelností dorážejí na pobřeží. Nad starobylým přístavním městem se na vysoké skále tyčí kamenná pevnost ze šestnáctého století, prý na obranu před piráty. Pozorujeme obrovské lodě v dálce na obzoru a obdivujeme odvážlivce, kteří se nechávají táhnout motorovým člunem, takže padák, který mají upevněný na těle je vynese vysoko do zářivého nebe nad zátokou.
Pavel Kopáček
Léto budiž pochváleno - Letní povídka
Prožíváme prázdninové období celou duší devíti let, lítáme po rozpáleném městě, lížeme zmrzlinu, kornout za korunu šedesát, velkou za dvě dvacet, prolézáme s kamarády stráně za městem nebo smáčíme nohy v kašně v parku, někdy taky s kamarádem Jardou pácháme bombové útoky pomocí skleničky s práškem do pečiva a trochou vody....a ve středu a v neděli chodíme se sestrou Ankou na pohádky do kina na odpolední promítání pro děti.
Pavel Kopáček
Pro strach má mít člověk uděláno
Na kostele odbila půlnoc. Ulice byla tmavá, chuchvalce mlhy se převalovaly nízko nad zemí, jen místy chabě svítily ostrůvky bledého světla pouličních lamp, matně pronikaly mlhou a tvořily osamělé kruhy kolem stožárů. Smutné holé větve stromů připomínaly pařáty kostlivce. Klapot mých kroků se hlasitě nesl tichým prostorem. Chvílemi jsem měl nepříjemný pocit, jako kdybych za sebou slyšel ještě jedny kroky. Zastavil jsem se a kroky ztichly. Když jsem ale po krátké chvíli pokračoval v chůzi, ozvaly se znovu. Mimoděk jsem zrychlil, kroky též, znovu jsem se zastavil , kroky ustaly. Teprve později jsem si uvědomil, že se to zvuk mých vlastních kroků odráží od stěn okolních ztichlých a tmavých domů, zdvojil se a děsil osamělého nočního chodce. Oddychl jsem si úlevou a zasmál vlastní naivitě. Jsem já to ale blbec...
Pavel Kopáček
Na pohřbu
Přestože byl krásný letní den, slunce jásavě barvilo červeň střech domů v Hřbitovní ulici, i zeleň, obklopující náhrobky městského hřbitova, bylo zde smutno. Hloučky pozůstalých spolupracovníků a přátel muže, který se dnes loučí s tímto světem, aby navěky odpočíval v tom druhém, záhadném a podivném, z kterého se ještě nikdy nikdo nevrátil, postávaly na asfaltovém prostranství před širokým schodištěm, vedoucím do obřadní síně. Zahlédl jsem mezi davem několik známých hlav, s trochou obtíží jsem se prodral zástupem lidí a poplácal po zádech kamaráda Mirka: „Tebe taky je vidět jenom na pohřbech! Co pořád děláš?“ Přítel zamžoural za silnými skly brýlí. „Jé, to jsi ty? Tebe bych tady nečekal! To víš, důchodce, já jinak nikam nechodím, abych chodil do hospody jako zamlada, na to mi důchod nestačí...a co ty? Pořád chodíš topit? Cože- promiň, já už taky blbě slyším...tak ty už seš taky v důchodu? To to letí, to to letí...ale vůbec na to nevypadáš..“
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
Trumpova potenciální viceprezidentka zastřelila fenu. Byla nevychovaná, napsala
Guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová, kterou by si exprezident a předpokládaný republikánský...
Rusko útočilo na zařízení, která zajišťují dodávky plynu do EU, řekl Zelenskyj
Sledujeme online Sobotní vzdušný útok ruských sil na energetickou infrastrukturu Ukrajiny cílil na plynárenská...
Povolení stavby do měsíce a online. Úředníci v obavách, mezi stavaři skepse
Premium Místo obíhání stavebních úřadů a shánění razítek k povolení stavby nebo rekonstrukce bude lidem...
Prodej bytu 2+1, 45 m2, Havířov, ul. Orlí
Orlí, Havířov - Šumbark, okres Karviná
2 000 000 Kč
- Počet článků 218
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 764x